Ze zbytků rodinných fotografií Lasovských jsme, pokud se Vánoc týká, zatím dokázali zrekonstruovat pouze tuto jedinou fotografii, která je zvláštní tím, že nezobrazuje členy Lasovského rodiny. Jedná se o děti velkostatkáře Šúleka, s nimiž malý Viliam kamarádil, kterak se chlubí svým nastrojeným stromečkem v parádním pokoji. Ovšem stopa pana profesora se nese i tímto snímkem. Totiž onen smrček v lese přiřízl a na Šůlekův statek zanesl mladý Lasovský. Dostal za to od vlídné selky hroudu másla a od lakomého kulaka herdu do zad.


Tento snímek na první pohled sice s Vánocemi viditelnou souvislost nemá - opak je však pravdou. Jak už víme, každým rokem se v době Adventu ve Ždiaru pořádal živý betlém, k čemuž bylo zapotřebí nejen lidských herců, ale i komparsistů z řad říše zvířat. A protože použité němé tváře měly po dobu svého účinkování na veřejnosti o stravu postaráno - dostávaly obecní píci - je nasnadě, že i o zvířecí role byl ze strany majitelů stád značný zájem. Výběr vhodných adeptů se odehrával pravidelně při podzimních dožínkách a na právě zveřejněné fotografii vidíme v pozadí stračenu Filoménu statkáře Šúleka na jedné z dožínkových veselic, která konkurzem v roce 1930 prošla vítězně. Dívenka v popředí je statkářova dcera Júlia, která se později stala žačkou pana profesora. V této souvislosti připomeňme ještě jednu zcela nově vypátranou skutečnost. Pan profesor se účinkováním v betlému postupně vystřídal v mnoha rolích, od té první, co by malého Jezulátka, přes bezejmenné pasáčky až k postavě Josefa, v níž vystupoval od roku 1935. O dva roky později se mezi betlémové herce podplacením (?!) kněze Žinčicy dostala i popradská prostitutka Mutzi Putzi, která ovšem přišla sehrát roli chudé pastýřky v norkovém kožíšku... Když to "Josef" - Lasovský spatřil, ostře komentoval její počínání slovy: " Ta kráva snad zešílela!!!" Vesničané však nevědomky připisovali jeho replice jiný význam. Avzhledem k tomu, že k večeru pak náhle pošla jedna z členek beltémského stáda (byla to stračena chudičkého pastevce Brynzy a tak není divu, že se přehršlí voňavého obecního sena přejedla...) začali mistní lidé v případech nevyjasněných úmrtí skotu používat pro neznámou chorobu označení, jež se, jak vidíme z událostí posledních týdnů, dochovalo až dodnes! A nyní jen my víme, že u jeho vzniku, byť nechtěně, stál právě pan profesor.

Zpět na úvodní rozcestník